Jsme menší chovatelská a šlechtitelská stanice včely kraňské. Zabýváme se šlechtěním a rozchovem matek. Převzali jsme do své péče chovnou stanici Jaroslava Havlína a navazujeme na jeho celoživotní dílo. Stále držíme dvě známé linie, kterým se mezi včelaři začalo říkat “Havlínky”.

Jaroslava a Tomáš Olžbutovi

Jmenuji se Jaroslava Olžbutová a spolu s manželem Tomášem jsme převzali po úmrtí mého otce, Jaroslava Havlína, jeho chovnou stanici. Tak jme se do téhle činnosti zamilovali, že jsme ji už neopustili. Přizpůsobili jsme náš život a naši práci včelám a šli do toho naplno. Každý z rodiny kdo má ruce, chuť a nápady pomáhá a tak vznikla rodinná firma. Název jsme si ponechali: Jmenujeme se stále Včelařství Havlín.

 

Ve své péči máme cca 80 včelstev na třech stanovištích.

Naše stanoviště: 

Stále chováme včely a matky tam, kde to vše začalo, na včelíně Ve Vráži u Písku.

Je to místo v lese pod starými vysokými duby, které vytvářejí stín a tak je to báječné místo pro chov matek V plné sezóně, kdy slunce praží, je tam příjemné vlhko a stín. Často je z tohoto stanoviště nejlepší med. Včely dolétnou i do lázeňského parku, kde jsou prastaré stromy. Včely zde nejdou tak do síly a rojení tedy nehrozí.

Za  40 let, co tohle místo obhospodařovali mí rodiče se stalo rájem pro včely. Rozrostly se lísky, které tam byly vysazeny a poskytují první pastvu hned na jaře. Z pámelníku se vytvořily ba přímo houštiny a tak zimní včely mají dost výživy. Jediná nevýhoda pro nás je, že je od našeho domova vzdáleno 20 km.

 

Druhým místem pro chov matek je od r. 2017 stanoviště v Lučkovicích u Mirotic v Jižních Čechách.

Na samotě u lesa žijeme již od r. 2011. Je to nádherné místo v čisté přírodě. Jsme na kopci v nadmořské výšce cca 500 m. A když v údolí jsou už stromy v květu, u nás se teprve chystají. Tak mají včelky mnohem delší snůšku. Jejich rozlet jim kolikrát závidim.

A protože jsme vzali naše chovatelství vážně, postavili jsme zde nový včelín. Místo bylo ale dost na výsluní, tak jsme mu pomohli a vysadili kolem dokola stromy a keře aby částečně zastínily dřevěnou budovu. Samozřejmě jsme zvolili i pastvu pro holky. Loni jsme vysadili sad a ve svahu pod včelínem přímo pod nosem mají zatím 100 levandulí. Provoz na nich je až do podzimu.

Třetím domovem pro naše včely je kočovný vůz, který jsme zaparkovali cca 3 km od nás, na obrovské louce uprostřed lesů, podél které vede potok. A jak už to bývá, tak kolem něj je spousta vrbiček a dalších keřů, ze kterých hned na jaře včely přinesou dostatek potravy pro nové generace. Tohle stanoviště je vždy první v plné síle a medu je tady rozhodně nejvíc. Nádherná louka, na které určitě při úplňku tancují víly.

 

Článek o nás v Moderním včelaři 4/2016 můžete si přečíst ZDE

Kdo jsme